Vlčí stopy - Kapitola 6. Pravda a nic než pravda

8. august 2013 at 18:58 | Luciférek |  Příběhy
Další kapitola. Byla bych ráda za váš názor, ať už je jakýkoliv. ;)

,,Tady už to znáš." řekl Rayley a posadil se.
,,Jo." řeknu a posadím se.
,,Dám ti něco na obranu, kdyby jsi opět ztratila náhrdelník. Na," řekl a podal mi stříbrnou dýku.
,,Díky, ale, já vůbec nevím jak s tím zacházet."
,,Na to příjdeš, až to budeš potřebovat. řekl a mrkl na mě. Já jsem zavrtěla hlavou a uvažovala jsem, kam tu dýku mám dát.
,,Jo a ještě tohle." podal mi obal na tu dýku. Jo, to jsem přesně potřebovala. On mi snad čte myšlenky?
,,Tak. Vím, že máš otázky. Co bys chtěla vědět jako první?"
,,Jaktože to všechno? Ty "sny", upíři,...?"
,,No, to je dost složité. To s těmi "sny", jak to nazýváš, děje se to, protože jsi k tomu předurčená. Narodila ses jako normální člověk, to ano, ale máš v sobě i něco jiného než lidskou bytost, vlka, který se v tobě ještě neprobudil. Možná za pár okolností, že máš ráda měsíc, býváš skoro sama a chodíš do lesů." cože?
,,E-ehm? Já mám být nějaký přerostlý pes?!"
,,Ano, ale je to dost složité. Nadruhou stranu vlci - vlkodlaci, zabíjejí upíry, jelikož upíři zabíjejí většinou vlky. Nevím přesně proč, to bude v historii. Ale tu jsem si nikdy nečetl." řekl a pousmál se.
,,Okay, a co ty jména? Serenity, Dimitri a Naomi?"
,,To jsou členové mé smečky. Ano, nezmínil jsem se - já jsem taky vlkodlak. Proto tě znám tak dobře. Tvá babička o tobě sice mluvila, ale já jsem se jí schválně nabídl, že jí budu pomáhat. Chtěl jsem se o tobě dozvědět něco víc."
,,Super. A jak si myslel to, že vlk ve mně se ještě neprobudil?" tohle mi hodně vrtalo hlavou.
,,Přeměna není dokončená. Je to sice děsivé, ale jestli máš být vlkodlak, musí tě kosnout alfa samec smečky, ve které tě potřebují. Momentálně jsem alfa samec já."
,,Cože?! Kousnout?!" vykřiknu, až mi z toho naskočila husí kůže.
,,Vím, že to zní děsivě, ale proběhne to rychle. A je tu ještě něco, co bys měla vážně vědět..."
,,Mluv."
,,Vím důvod, proč ti tvá máma sebrala ten náhrdelník a také proč spolu nevycházíte moc dobře. Tvá matka je upír." to snad ne.
,,To je blbost. Už by mě dávno vysála a náhrdelníku by se nemohla ani dotknout."
,,Nevysála tě, protože chtěla počkat, jestli se z tebe stane vlkodlak. A konec konců je to tvá máma. Ovšem, až vlkodlakem budeš, už nebude mít žádné slitování. Tak stejně jako s tvým otcem..."
,,Můj otec byl vlkodlak a má máma ho...Zabila?"
,,Ano. Je mi to líto."
,,To snad ne..." dala jsem se do pláče. Celou tu dobu mi lhala... A ještě ke všemu ho zabila ona. Proto jsem se svým otcem vycházela lépe než s mámou. Rayley vstal a posadil se ke mě. Začal mě hladit po vlasech.
,,A co ten náhrdelník?" řekla jsem a zatlačovala jsem vzlyk.
,,Tvoje matka je jiný druh upíra, který se moc často neobjevuje. Na stříbro vůbec nereaguje, ale vzala ti ho zřejmě kvůli ostatním upírům." přikývla jsem, a postavila jsem se.
,,Tak pojď to udělat hned. Přeměň mě. Kousni mě."
,,Michelle... Dnes ne. Ještě jsem ti neřekl všechno a..."
,,Kousni mě!" zaječela jsem.

 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 Luwasa | Email | Web | 13. august 2013 at 9:20 | React

To je smutné... :-(
Můj názor je, že je to nej příběh! ;-)

2 Luciférek | Email | Web | 13. august 2013 at 11:28 | React

[1]: Děkuju :)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement