Vlčí stopy - Kapitola 7. Velká změna

10. august 2013 at 16:39 | Luciférek |  Příběhy

,,Dobře, ale připrav se, že to bude pro tebe i tvé okolí velká změna. Už to nikdy nebude jako dřív." přikývla jsem.
,,Jsem připravená." řekla jsem odhodlaně. Vím, co dělám a co chci udělat. Je to můj život.
,,Posaď se a nelekni se. Kousnu tě do ruky, ale i tak to bude dost bolet." řekl a já jsem se posadila. Rayley přikývl a udělal tři kroky dozadu. Najednou se mu začli protahovat lícní kosti, začal chlupatět, narostl mu ocas. Najednou předemnou stál vlk větší velikosti, než obvykle. Vykulila jsem oči. Tohle jsem ještě nikdy neviděla. Smutně se na mě podíval a já jsem nastavila ruku. Pomalu přišel k mé ruce a ještě jednou se na mě podíval. Přikývla jsem a on vycenil zuby. Já zavřela oči a ucítila jsem strašnou bolest. Zaječela jsem tak, že Rayley hned odskočil. Když jsem otevřela oči, měla jsem na ruce velkou krvavou ránu. Držela jsem se za zápěstí a snažila potlačit bolest. Najednou jsem cítila, jak se mi něco dostává do celého těla. Rayley se přeměnil zpátky do lidské podoby a sedl si ke mě.
,,Teď ti proudí tělem takový "jed" který povolí přeměnu. Přesně není to jed, ale krev. Není to normální krev, má takový fialový odstín. Potom ti to vysvětlím. Za chvíly se začneš přeměňovat." poslouchala jsem ho, ale upírala jsem oči na kousnanec na mé ruce. Ještě pořád to strašlivě bolelo. Když jsem cítila, že ta krev mi proudí celým tělem, že se začínám měnit. Po kousanci už zbyla jenom jizva a mě se začala protahovat tvář. Na kůži začali růst chlupy bílého. A pak už to bylo. Byl ze mě vlkodlak. Stála jsem před Raylem jako vlkodlak. Rayley na mě civěl s vykulenýma očima.
,,Wau. Nečekal jsem, že budeš jako vlkodlak taková. Mile jsi mě překvapila." řekl a usmál se. Já zakňučela. Je to zajímavé, ale Rayley mi rozuměl, i když je v lidské podobě. Naznačila jsem mu, že chci jít ven. Chtěla jsem být s Rayleym. Onvstal a opět se přeměnil. Potom jsme vyšli z domu a obklopoval nád všude kolem les. Já jsem se bez váhání rozběhla. Líbilo se mi to. Potom jsem viděla, že vedle mě běží Rayley. Snažila jsem se běžet co nejrychleji. Po dlouhé době jsem se cítila opravdu šťastná. Potom jsme narazili na jakousi louku uprostřed lesa. Zpomalila jsem a přeměnila se do lidské podoby. Rayley udělal totéž.
,,Tý jo, na to, že ses přeměnila před chvílí, jsi fakt dobrá." uznal Rayley. Usmála jsem se.
,,Já vím." zazubila jsem se na něho. Potom jsem se vyvalila doprostřed louky a zadívala jsem se na měsíc. Rayley si lehl hned vedle mě.
,,Nevím, jaká je to bolest. Ale bylo strašné se na tebe dívat jak trpíš. Připadal jsem si hrozně, jako kdybych to dělal rád. Jako kdybych tě chtěl zabít." řekl a já se na něj podívala. Upíral oči na oblohu.
,,Ty jsi to nemusel podstupovat?" zeptala jsem se ho a on otočil hlavu na mě.
,,Ne. Náš rod započal u indiánů, u kterých byl první vlkodlak. Toho indiána kousl normální vlk. Dalo by se říct, že ten vlk byl pro něho něco jako pes. Potom nějaké kouzlo způsobilo, že se přeměnil ve vlka. Potom už se to neslo po generace."
,,Aha. Tak to máš dobrý."
,,Ani ne. Tím, že jsem z rodu, kde vlkodlaci začali existovat, musí chlapec, který se narodí, vždycky alfa samec v jeho smečce. A každý alfa si musí zvolit jednoho člověka, kterého přemění. Přeměna by byla složitější, kdyby jsi už neměla kousek vlčího ducha. Tím, že tvá matka je upír, se to zkomplikovalo, takže jsi nebyla schopná přeměny."
,,A jaktože můj otec byl vlkodlak? Nebyl z vašeho rodu... Myslím."
,,Nebyl. Přeměnil ho můj otec. Tvůj a můj otec byli přátelé a můj otec usoudil, že má dobré předtuchy, kdyby byl vlkodlak. Tak ho přeměnil."
,,Wau." tak to je zajímavé. Nevěděla jsem, že jsem měla k Rayleymu k blízko. Rayley se na mě usmál a zadíval se mi do očí. Nemohla jsem se odtrhnout. Najednou naše rty měli k sobě tak blízko... A než jsem se nadála, jeho rty se dotýkali těch mích. Bylo to nádherné.

 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 Luwasa | Email | Web | 13. august 2013 at 9:27 | React

Tak tahle kapitola se ti nejvíce povedla! (zatím) :-)))

2 Luciférek | Email | Web | 13. august 2013 at 11:26 | React

[1]: Děkuji, ale to taky proto, že je vlastně nejzajímavějsí :D

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement